Když mě Jíťa kontaktovala ohledně svatby, krátce na to jsme domluvily i focení před svatbou. Společně s Honzíkem žijí v Teplicích, takže k nám na jih je to pěkná štreka. Ale vzali to formou návštěvy a výletu a fotit se mělo i kdyby trakaře padaly :-) Pár dní před pršelo, byla pekelná zima, konec dubna, aprílové počasí, jak jinak. Den před focením jsem vážně měla obavy, jak to dopadne. Ale Jíťa mě naprosto odzbrojila, když řekla: " koupila jsem deštníky, kdyby pršelo" . A o tom to vlastně celé je. Není to o počasí, je to o Vás. Je to Váš příběh, Vaše rande a jestli bude pršet, tak si prostě vezmeme deštníky a nebudeme se hroutit :-) Nám to nakonec dopadlo výborně. Vystřídalo se sluníčko, oblačno a i super vítr. Ten jsem samozřejmě vítala. Není nic krásnějšího než vlasy ve větru. A když si k tomu přidáte, že tenhle úplně boží pár byl celou dobu na pohodu, samý smích a já vlastně do děje ani nemusela zasahovat, protože oni byli sami sebou, takoví, jací skutečně jsou... Dost písmenek, mrkněte sami a doufám, že budu inspirovat i ostatní snoubence.