Co jsem slyšela od nevěst, tak je docela složité zajistit církevní obřad mimo kostel.Ale Zuzka s Jankem se do toho opřeli a u kapličky, kde byla Zuzka jako malinká pokřtěná, si řekly své ANO.V náruči při tom drželi nádherného synka Janíka.Ten sice občas dával najevo, že je to nuda a dožadoval se konce, ale bylo to opravdové, s láskou a krásné.Termín v polovině září nám dal krásné počasí a přímo "boží" světlo.Dokonce i večer byl teplý a malinké dětičky usínaly venku v kočárku nebo u maminek v šátku.Zábava plynula bez nějakého plánování, prostě co se zrovna chtělo dělat, se dělalo a bylo hlavně spousty zpěvu a tance.Zkrátka taková slovenská svatba, plná temperamentu.Zuzi a Janko, přeji Vám do manželství tolik lásky, co jde a děkuji moc za Vaši důvěru a že jste si mě našli a vzali na ten velký den.