Když jsem viděla tyhle dva úžasňáky přicházet na místo setkání, hned jsem věděla, že to bude zaručeně pecka focení. V první minutě povídání jsem si byla jistá, že nemám šanci něco říct, protože Peťa to od začátku vzala do svých a s jejím naprosto pohodovým přístupem mě odzbrojila.Měla jsem v hlavě určitý koncept, co a jak budu fotit, určitou představu přizpůsobenou počasí a vybrané lokalitě, ale dopadlo to naprosto jinak.Moje vytipované místo jsem v mysli opustila a okamžitě věděla, kam tyhle dva vzít.A jak focení probíhalo? Já vlastně ani nevím.Já jsem totiž jenom fotila :-) Neměla jsem absolutně čas nad něčím přemýšlet, kam je postavit a řešit světlo a kompozici? Tak o tom jsem si mohla nechat jenom zdát :-) Peťa je živel až nadoraz.Než jsem se otočila, byli ti dva někde jinde a v jiné pozici, blbiny jim šly sami, oni si to prostě fakt užívali po svým.Celé focení bylo v jejich režii a když jsem odjížděla domů, ani jsem pomalu nevěděla, co na té kartě vlastně mám nafoceno :-) Za pár dní mě s nimi čeká svatba a já už teď vím, že se mi nebude chtít domů.Děkuji Vám, Pe´to a Tomáši, za neskutečný zážitek s Vámi.